Other Translations: Deutsch , English , Italiano , Lietuvių kalba , ру́сский язы́к
From:
Majjhima Nikāya 61 Budni govori srednje dužine 61
Ambalaṭṭhikarāhulovādasutta Savet Rāhuli u Ambalaṭṭhiki
Evaṁ me sutaṁ—Ovako sam čuo.
ekaṁ samayaṁ bhagavā rājagahe viharati veḷuvane kalandakanivāpe. Jednom je Blaženi boravio kraj Rāđagahe, u Bambusovom gaju, na mestu gde se hrane veverice.
Tena kho pana samayena āyasmā rāhulo ambalaṭṭhikāyaṁ viharati. U to vreme poštovani Rāhula boravio je u Ambalaṭṭhiki.
Atha kho bhagavā sāyanhasamayaṁ paṭisallānā vuṭṭhito yena ambalaṭṭhikā yenāyasmā rāhulo tenupasaṅkami. I tako Blaženi jedno veče izađe iz osame, te ode do poštovanog Rāhule.
Addasā kho āyasmā rāhulo bhagavantaṁ dūratova āgacchantaṁ. Poštovani Rāhula još izdaleka opazi Blaženog kako dolazi, te mu pripremi mesto za sedenje i vodu za pranje nogu.
Disvāna āsanaṁ paññāpesi, udakañca pādānaṁ. Blaženi sede na pripremljeno mesto i opra noge.
Nisīdi bhagavā paññatte āsane.
Nisajja pāde pakkhālesi.
Āyasmāpi kho rāhulo bhagavantaṁ abhivādetvā ekamantaṁ nisīdi. A poštovani Rāhula pokloni se Blaženom i sede sa strane.
Atha kho bhagavā parittaṁ udakāvasesaṁ udakādhāne ṭhapetvā āyasmantaṁ rāhulaṁ āmantesi: Tada Blaženi pokaza na malo vode preostale u posudi za pranje nogu, pa upita poštovanog Rāhulu:
“passasi no tvaṁ, rāhula, imaṁ parittaṁ udakāvasesaṁ udakādhāne ṭhapitan”ti? „Rāhula, vidiš li ovo malo vode preostale u posudi?”
“Evaṁ, bhante”. „Da, poštovani gospodine.”
“Evaṁ parittakaṁ kho, rāhula, tesaṁ sāmaññaṁ yesaṁ natthi sampajānamusāvāde lajjā”ti. „Isto tako, Rāhula, malo je vrline u onima koji se ne stide da namerno slažu.”
Atha kho bhagavā parittaṁ udakāvasesaṁ chaḍḍetvā āyasmantaṁ rāhulaṁ āmantesi: Prosuvši ono malo vode iz posude, Blaženi upita poštovanog Rāhulu:
“passasi no tvaṁ, rāhula, parittaṁ udakāvasesaṁ chaḍḍitan”ti? „Rāhula, vidiš li kako je ovo malo vode bačeno?”
“Evaṁ, bhante”. „Da, poštovani gospodine.”
“Evaṁ chaḍḍitaṁ kho, rāhula, tesaṁ sāmaññaṁ yesaṁ natthi sampajānamusāvāde lajjā”ti. „Isto tako su odbacili svoju vrlinu oni koji se ne stide da namerno slažu.”
Atha kho bhagavā taṁ udakādhānaṁ nikkujjitvā āyasmantaṁ rāhulaṁ āmantesi: Okrenuvši posudu naopačke, Blaženi ponovo upita poštovanog Rāhulu:
“passasi no tvaṁ, rāhula, imaṁ udakādhānaṁ nikkujjitan”ti? „Rāhula, vidiš li kako je ova posuda za vodu okrenuta naopačke?”
“Evaṁ, bhante”. „Da, poštovani gospodine.”
“Evaṁ nikkujjitaṁ kho, rāhula, tesaṁ sāmaññaṁ yesaṁ natthi sampajānamusāvāde lajjā”ti. „Isto tako su svoju vrlinu okrenuli naopačke oni koji se ne stide da namerno slažu.”
Atha kho bhagavā taṁ udakādhānaṁ ukkujjitvā āyasmantaṁ rāhulaṁ āmantesi: Postavivši opet posudu za vodu kako treba, Blaženi upita poštovanog Rāhulu:
“passasi no tvaṁ, rāhula, imaṁ udakādhānaṁ rittaṁ tucchan”ti? „Rāhula, vidiš li kako je ova posuda za vodu prazna, šuplja?”
“Evaṁ, bhante”. „Da, poštovani gospodine.”
“Evaṁ rittaṁ tucchaṁ kho, rāhula, tesaṁ sāmaññaṁ yesaṁ natthi sampajānamusāvāde lajjāti. „Isto tako je prazna i šuplja vrlina u onima koji se ne stide da namerno slažu.
Seyyathāpi, rāhula, rañño nāgo īsādanto urūḷhavā abhijāto saṅgāmāvacaro saṅgāmagato purimehipi pādehi kammaṁ karoti, pacchimehipi pādehi kammaṁ karoti, purimenapi kāyena kammaṁ karoti, pacchimenapi kāyena kammaṁ karoti, sīsenapi kammaṁ karoti, kaṇṇehipi kammaṁ karoti, dantehipi kammaṁ karoti, naṅguṭṭhenapi kammaṁ karoti; rakkhateva soṇḍaṁ. Rāhula, zamisli kraljevskog slona s kljovama dugim poput osovine kočije, ogromnog, dresiranog, naviknutog na borbu. Upustivši se u bitku, on koristi svoje prednje i zadnje noge, glavu i uši, kljove i rep, ali ne i svoj trup.
Tattha hatthārohassa evaṁ hoti: Krotitelj slona vidi to i pomisli:
‘ayaṁ kho rañño nāgo īsādanto urūḷhavā abhijāto saṅgāmāvacaro saṅgāmagato purimehipi pādehi kammaṁ karoti, pacchimehipi pādehi kammaṁ karoti …pe… naṅguṭṭhenapi kammaṁ karoti; rakkhateva soṇḍaṁ. „Ovaj kraljevski slon s kljovama dugim poput osovine kočije… koristi svoje prednje i zadnje noge… ali ne i svoj trup.
Apariccattaṁ kho rañño nāgassa jīvitan’ti. Nije se još uvek potpuno odrekao svog života.„
Yato kho, rāhula, rañño nāgo īsādanto urūḷhavā abhijāto saṅgāmāvacaro saṅgāmagato purimehipi pādehi kammaṁ karoti, pacchimehipi pādehi kammaṁ karoti …pe… naṅguṭṭhenapi kammaṁ karoti, soṇḍāyapi kammaṁ karoti, tattha hatthārohassa evaṁ hoti: Kada taj kraljevski slon… otišavši u bitku koristi svoje prednje i zadnje noge, glavu i uši, kljove i rep, ali i svoj trup, krotitelj slona vidi to i pomisli:
‘ayaṁ kho rañño nāgo īsādanto urūḷhavā abhijāto saṅgāmāvacaro saṅgāmagato purimehipi pādehi kammaṁ karoti, pacchimehipi pādehi kammaṁ karoti, purimenapi kāyena kammaṁ karoti, pacchimenapi kāyena kammaṁ karoti, sīsenapi kammaṁ karoti, kaṇṇehipi kammaṁ karoti, dantehipi kammaṁ karoti, naṅguṭṭhenapi kammaṁ karoti, soṇḍāyapi kammaṁ karoti. „Ovaj kraljevski slon s kljovama dugim poput osovine kočije… koristi svoje prednje i zadnje noge… ali i svoj trup.
Pariccattaṁ kho rañño nāgassa jīvitaṁ. Potpuno se odrekao svog života.
Natthi dāni kiñci rañño nāgassa akaraṇīyan’ti. Nema ničega što ovaj kraljevski slon ne bi učinio.„
Evameva kho, rāhula, yassa kassaci sampajānamusāvāde natthi lajjā, nāhaṁ tassa kiñci pāpaṁ akaraṇīyanti vadāmi. Isto se, Rāhula, odnosi na onoga ko se ne stidi da namerno slaže. Nema zla, kažem ti, koje on ne bi učinio.
Tasmātiha te, rāhula, ‘hassāpi na musā bhaṇissāmī’ti—Zato, Rāhula, ovako sebe treba da vežbaš:
evañhi te, rāhula, sikkhitabbaṁ. „Neću izgovoriti lažčak ni u šali.”
Taṁ kiṁ maññasi, rāhula, A šta misliš, Rāhula,
kimatthiyo ādāso”ti? čemu služi ogledalo?„
“Paccavekkhaṇattho, bhante”ti. „Za ogledanje.”
“Evameva kho, rāhula, paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyena kammaṁ kattabbaṁ, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vācāya kammaṁ kattabbaṁ, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manasā kammaṁ kattabbaṁ. „Na isti način, Rāhula, neki postupak treba učiniti telom tek posle pažljivog ogledanja; postupak treba učiniti govorom tek posle pažljivog ogledanja; postupak treba učiniti mišlju tek posle pažljivog ogledanja.
Yadeva tvaṁ, rāhula, kāyena kammaṁ kattukāmo ahosi, tadeva te kāyakammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Rāhula, kad god se pripremaš da nešto učiniš telom, treba da razmisliš:
‘yannu kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ kattukāmo idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—„Postupak koji nameravam da učinim telom, hoće li povrediti mene, povrediti druge ili povrediti oboje?
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti? Hoće li to biti štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom?„
Sace tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ kattukāmo idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—„Postupak koji nameravam da učinim telom povrediće mene, povrediće druge ili će povrediti oboje, to će zapravo biti štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom”,
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, kāyena kammaṁ sasakkaṁ na karaṇīyaṁ. onda sasvim sigurno ne treba da ga učiniš.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ kattukāmo idaṁ me kāyakammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvatteyya, na parabyābādhāyapi saṁvatteyya, na ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—„Postupak koji nameravam da učinim telom neće povrediti mene, neće povrediti druge, niti će povrediti oboje, to će zapravo biti koristan telesni postupak, s prijatnim rezultatom, prijatnim ishodom”,
kusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, kāyena kammaṁ karaṇīyaṁ. onda sasvim sigurno treba da ga učiniš.
Karontenapi te, rāhula, kāyena kammaṁ tadeva te kāyakammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, dok nešto činiš telom, treba da razmisliš:
‘yannu kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ karomi idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji činim telom, da li povređuje mene, povređuje druge ili povređuje oboje?
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti? Je li to štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom?„
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ karomi idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji činim telom povređuje mene, povređuje druge ili povređuje oboje, to je zapravo štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom”,
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, paṭisaṁhareyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ kāyakammaṁ. onda treba da ga prekineš.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ karomi idaṁ me kāyakammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji činim telom ne povređuje mene, ne povređuje druge, niti povređuje oboje, to je zapravo koristan telesni postupak, s prijatnim rezultatom, prijatnim ishodom”,
kusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, anupadajjeyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ kāyakammaṁ. onda treba da nastaviš da ga činiš.
Katvāpi te, rāhula, kāyena kammaṁ tadeva te kāyakammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, pošto si nešto učinio telom, treba da razmisliš:
‘yannu kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ akāsiṁ idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji sam učinio telom, je li povredio mene, povredio druge ili povredio oboje?
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti? Je li to bio štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom?„
Sace kho tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ akāsiṁ, idaṁ me kāyakammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji sam učinio telom povredio je mene, povredio je druge ili je povredio oboje. To je bio štetan telesni postupak, s bolnim posledicama, bolnim ishodom”,
akusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, kāyakammaṁ satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu desetabbaṁ, vivaritabbaṁ, uttānīkātabbaṁ; takav telesni postupak treba da priznaš, da ga obelodaniš, izložiš svom učitelju ili mudrim saputnicima u svetačkom životu.
desetvā vivaritvā uttānīkatvā āyatiṁ saṁvaraṁ āpajjitabbaṁ. Pošto si ga priznao, obelodanio i izložio, ubuduće treba da vežbaš obuzdavanje.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi: Ako posle takvog ogledanja znaš:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ kāyena kammaṁ akāsiṁ idaṁ me kāyakammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—„Postupak koji sam učinio telom nije povredio mene, nije povredio druge, niti je povredio oboje. To je zapravo koristan telesni postupak, s prijatnim rezultatom, prijatnim ishodom”,
kusalaṁ idaṁ kāyakammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, teneva tvaṁ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu. onda možeš da ostaneš srećan i radostan, negujući u sebi povoljna mentalna stanja dan i noć.
“Yadeva tvaṁ, rāhula, vācāya kammaṁ kattukāmo ahosi, tadeva te vacīkammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Rāhula, kad god se pripremaš da nešto učiniš govorom… (kao u §9, s tim što je „telom” zamenjeno „govorom”)… onda sasvim sigurno treba da ga učiniš.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ kattukāmo idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ kattukāmo idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, vācāya kammaṁ sasakkaṁ na karaṇīyaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ kattukāmo idaṁ me vacīkammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvatteyya, na parabyābādhāyapi saṁvatteyya—
kusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, vācāya kammaṁ karaṇīyaṁ.
Karontenapi te, rāhula, vācāya kammaṁ tadeva te vacīkammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, dok nešto činiš govorom… (kao u §10, „telom” je zamenjeno „govorom”)… onda treba da nastaviš da ga činiš.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ karomi idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ karomi idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, paṭisaṁhareyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ vacīkammaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ karomi idaṁ me vacīkammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
kusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, anupadajjeyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ vacīkammaṁ.
Katvāpi te, rāhula, vācāya kammaṁ tadeva te vacīkammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, pošto si nešto učinio govorom… (kao u §11, s tim što je „telom” zamenjeno „govorom”)… onda možeš da ostaneš srećan i radostan, negujući u sebi povoljna mentalna stanja dan i noć.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ akāsiṁ idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace kho tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ akāsiṁ idaṁ me vacīkammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, vacīkammaṁ satthari vā viññūsu vā sabrahmacārīsu desetabbaṁ, vivaritabbaṁ, uttānīkattabbaṁ;
desetvā vivaritvā uttānīkatvā āyatiṁ saṁvaraṁ āpajjitabbaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ vācāya kammaṁ akāsiṁ idaṁ me vacīkammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
kusalaṁ idaṁ vacīkammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, teneva tvaṁ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu.
Yadeva tvaṁ, rāhula, manasā kammaṁ kattukāmo ahosi, tadeva te manokammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Rāhula, kad god se pripremaš da nešto učiniš umom… (kao u §9, „telom” je zamenjeno „umom”)… onda sasvim sigurno treba da ga učiniš.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ kattukāmo idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ kattukāmo idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvatteyya, parabyābādhāyapi saṁvatteyya, ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, manasā kammaṁ sasakkaṁ na karaṇīyaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ kattukāmo idaṁ me manokammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvatteyya, na parabyābādhāyapi saṁvatteyya, na ubhayabyābādhāyapi saṁvatteyya—
kusalaṁ idaṁ manokammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, evarūpaṁ te, rāhula, manasā kammaṁ karaṇīyaṁ.
Karontenapi te, rāhula, manasā kammaṁ tadeva te manokammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, dok nešto činiš umom… (kao u §10, „telom” je zamenjeno „umom”)… onda treba da nastaviš da ga činiš.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ karomi idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ karomi idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, paṭisaṁhareyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ manokammaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ karomi idaṁ me manokammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
kusalaṁ idaṁ manokammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, anupadajjeyyāsi tvaṁ, rāhula, evarūpaṁ manokammaṁ.
Katvāpi te, rāhula, manasā kammaṁ tadeva te manokammaṁ paccavekkhitabbaṁ: Isto tako, Rāhula, pošto si nešto učinio umom… (kao u §11, „telom” je zamenjeno „umom”)… onda možeš da ostaneš srećan i radostan, negujući u sebi povoljna mentalna stanja dan i noć.
‘yannu kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ akāsiṁ idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti?
Sace kho tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ akāsiṁ idaṁ me manokammaṁ attabyābādhāyapi saṁvattati, parabyābādhāyapi saṁvattati, ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
akusalaṁ idaṁ manokammaṁ dukkhudrayaṁ dukkhavipākan’ti, evarūpaṁ pana te, rāhula, manokammaṁ aṭṭīyitabbaṁ harāyitabbaṁ jigucchitabbaṁ;
aṭṭīyitvā harāyitvā jigucchitvā āyatiṁ saṁvaraṁ āpajjitabbaṁ.
Sace pana tvaṁ, rāhula, paccavekkhamāno evaṁ jāneyyāsi:
‘yaṁ kho ahaṁ idaṁ manasā kammaṁ akāsiṁ idaṁ me manokammaṁ nevattabyābādhāyapi saṁvattati, na parabyābādhāyapi saṁvattati, na ubhayabyābādhāyapi saṁvattati—
kusalaṁ idaṁ manokammaṁ sukhudrayaṁ sukhavipākan’ti, teneva tvaṁ, rāhula, pītipāmojjena vihareyyāsi ahorattānusikkhī kusalesu dhammesu.
Ye hi keci, rāhula, atītamaddhānaṁ samaṇā vā brāhmaṇā vā kāyakammaṁ parisodhesuṁ, vacīkammaṁ parisodhesuṁ, manokammaṁ parisodhesuṁ, sabbe te evamevaṁ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṁ parisodhesuṁ, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṁ parisodhesuṁ, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṁ parisodhesuṁ. Rāhula, svi oni askete i brahmani koji su u prošlosti pročišćavali svoje telesne postupke, svoje verbalne postupke i svoje mentalne postupke, činili su to pažljivo ih ogledajući na ovaj način. Svi oni askete i brahmani koji će u budućnosti pročišćavati svoje telesne postupke, svoje verbalne postupke i svoje mentalne postupke, činiće to pažljivo ih ogledajući na ovaj način. Svi oni askete i brahmani koji sada pročišćuju svoje telesne postupke, svoje verbalne postupke i svoje mentalne postupke, čine to pažljivo ih ogledajući upravo na isti ovaj način.
Yepi hi keci, rāhula, anāgatamaddhānaṁ samaṇā vā brāhmaṇā vā kāyakammaṁ parisodhessanti, vacīkammaṁ parisodhessanti, manokammaṁ parisodhessanti, sabbe te evamevaṁ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṁ parisodhessanti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṁ parisodhessanti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṁ parisodhessan”ti.
Yepi hi keci, rāhula, etarahi samaṇā vā brāhmaṇā vā kāyakammaṁ parisodhenti, vacīkammaṁ parisodhenti, manokammaṁ parisodhenti, sabbe te evamevaṁ paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṁ parisodhenti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṁ parisodhenti, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṁ parisodhenti.
Tasmātiha, rāhula, ‘paccavekkhitvā paccavekkhitvā kāyakammaṁ parisodhessāmi, paccavekkhitvā paccavekkhitvā vacīkammaṁ parisodhessāmi, paccavekkhitvā paccavekkhitvā manokammaṁ parisodhessāmī’ti—Zato, Rāhula, ovako treba sebe da vežbaš: „Pročistiću svoje telesne postupke, svoje verbalne postupke i svoje mentalne postupke, neprekidno ih ogledajući na ovaj način.”
evañhi te, rāhula, sikkhitabban”ti.
Idamavoca bhagavā. Tako reče Blaženi.
Attamano āyasmā rāhulo bhagavato bhāsitaṁ abhinandīti. Zadovoljan, poštovani Rāhula se obradova rečima Blaženoga.
Ambalaṭṭhikarāhulovādasuttaṁ niṭṭhitaṁ paṭhamaṁ.